Ono se to nabízí - pouliční fotografie je ta, která je pořízena na ulici. Ale jsou i jiné definice - a mně se nejvíc líbí ta od Davida Gibsona : "Pojem pouliční fotografie označuje libovolný typ fotografie pořízené na veřejném místě." Už brzy nás bude zajímat ten "libovolný typ", ale dnes se budeme soustředit na ta "...

Existuje spousta rad a doporučení, čím a jak fotit pouliční fotografii. Například tito dva muži poslouchají ty dobré rady tak dlouho, až jim z toho narostly fousy.

To píšu schválně, konec prázdnin, protože si myslím, že je to sice smutné, ale ne tak traumatizující jako začátek školního roku. I když se musím přiznat, že mám mnohem raději začátky než konce.

Říká se, že fotka se stane fotkou, teprve když ji vytisknete. Když něco virtuálního přeměníte do konkrétní hmatatelné podoby. Ale jsou fotky, které zkrátka vytisknout nemůžete. Jsou totiž jen ve vaší hlavě...

Nenapadá mě výstižnější příměr pro dámy mého věku, než právě vynesená slepice. Je to nekorektní, ano, a já teď úplně slyším své vrstevnice (a taky mé dcery), jak pohoršeně kvokají...

Tak jistěže může. Ale co si pomyslí čtenáři, lačnící každý pátek po něčem vtipném a zároveň moudrém? Nebudou deprivování, když nenajdou nový článek? Nebudou - a já si moc fandím. Takže, přátelé, já letím...

Ne, nejsem hudebník, nerozumím hudbě, dokonce ani neznám noty. Ale miluju jazz. A co to má společného s pouliční fotografií? Možná mnohem víc, než se na první pohled zdá...

Cítíte ten rozdíl, že jo? Když máte styl, je to super. Když jste vystajlovaní, může to někdy být i pěkná katastrofa.

Začalo to tím, že jsem v květinářství polila prodavačku. I s platebním terminálem. Bylo mi trapně a už jsem tak trochu tušila, že tím to teprve začíná. To období s nutkavým pocitem vytratit se...

...o čem mám dnes psát. Sedím, hledím, v hlavě vymeteno, inspirace veškerá žádná. S focením jakbysmet. Chodím po městě, lidi nezajímaví, světlo stojí za pendrek, nikde se nic neodráží, nic nevrhá stíny. Teda vlastně odráží a vrhá, ale já to nevidím!