5 etap každého projektu
Kdo chce zrealizovat nějaký nápad, musí se připravit na pět fází, jimž se v žádném případě nevyhne. Projekty mohou být různé - román, film, manželství, třípatrový dort, děti, výlet na severní pól, vymalování bytu svépomocí atd. Pro lepší pochopení vás teď provedu etapami svého posledního tvůrčího záměru.
Etapa 1. - tvůrčí euforie. Můj projekt začal jednou kolem půlnoci, kdy mě napadla kniha s názvem "Po sezóně". Začínám tu ideu rychle rozvíjet. V duchu už vidím všechny ty úžasné fotografie doprovázené exkluzivní grafikou. Rozhodně tentokrát zúročím veškerý svůj potenciál a obrázky doplním i textem. Váhám mezi seriózním filosofickým traktátem nebo poetickým manifestem. Přísahám, že se tentokrát opravdu budu věnovat rešerším. Pilotní výtisk pošlu darem populárnímu moderátorovi, který pochází z místa projektu a ten mi na oplátku jistě rád knihu zpropaguje. Pak založím sbírku na Hithitu, opus vydám vlastním nákladem a následně obdržím cenu Magnesia Litera. Když přemýšlím, co si při té příležitosti vezmu na sebe, uvědomím si, že kamera přidává kila a tak raději usínám. Bohužel jen deset minut před budíkem.
Etapa 2. - mírná skepse. Dostavuji se na místo projektu. Prvotní nadšení vyprchává s prvními pořízenými fotkami. Město vůbec nevypadá tak, jak jsem si představovala a začínám litovat slavného moderátora, že se narodil zrovna tady. Když stahuji z foťáku první várku, napadají mě jen nepublikovatelné texty. Díky vrozené zodpovědnosti se začnu věnovat rešerším, ale je to taková nuda, že se raději uchyluji k lahvi rulandského šedého.
Etapa 3. - hluboká deprese. Dny ubíhají a skepse se mění ve sklíčenost. Jediné co vím - nikdy nic nepošlu žádnému populárnímu moderátorovi.
Etapa 4. - činorodá prokrastinace. Tahle fáze není k zahození. Doma mám uklizeno, vypráno, vyžehleno, zadělala jsem těsto na chléb a upekla famózní koláč. Nakonec proč ne, tu Magnesiu Literu stejně nedostanu, protože jsem ten podělanej projekt dala k ledu.
Etapa 5. - zasloužená satisfakce. Přichází moment, kdy mě prokrastinace začíná vyčerpávat. A taky se mi nechce mýt okna. Sedám k počítači a jsem psychicky připravená hodit celou tu trapnou záležitost do koše. Ale moment, ty fotky nevypadají zase až tak marně. Na traktát ani manifest to sice nevydá, ale jako pěkná vzpomínka pro mě samotnou - proč vlastně ne? Název nechám, protože o novém se mi nechce přemýšlet. A jelikož to prodávat nebudu ( on by si to ani nikdo nekoupil ), nabízím to všem zvědavcům volně ke stažení zde - knihy.
Poznámka po čarou : Nechcete do toho náhodou praštit? Prožeňte si v duchu váš "Projekt svatba" všemi pěti fázemi - možná, že to nakonec nebude ideální, ale jako pěkná vzpomínka pro vás samotné - proč vlastně ne?