alfa a omega 

Existuje spousta rad a doporučení, čím a jak fotit pouliční fotografii. Například tito dva muži poslouchají ty dobré rady tak dlouho, až jim z toho narostly fousy. 

Určitě už jste viděli spoustu žebříčků foťáků a objektivů vhodných pro street fotografii a slyšeli zaručené tipy odborníků přes pouliční fotografii pro nastavení té jediné správné expozice. Tak jen pro zajímavost : 

Alex Webb - https://www.magnumphotos.com/photographer/alex-webb/, člen agentury Magnum, fotí Leicou. Používá maximální hloubku ostrosti, tedy to nejvyšší clonové číslo. Výsledkem jsou velmi živé, syté barvy a jakási plochost, připomínající spíš obraz v galerii, než fotku. Prohlédněte si je a zjistíte, že Alex má většinou k dispozici takové světlo, o jakém se nám tady v Čechách ani nesmí. To se to pak cloní!

Eric Kim - https://erickimphotography.com/blog/about/ je fotograf, jehož největší chybou je, že začal filosofovat. (Jeho blog byl velmi užitečný do doby, než se změnil v Minotaurův labyrint. Nikdy v něm nenajdete místo, kde jste posledně skončili. Takže když jsem ho teď chtěla citovat přesně, narazila jsem jen na radu, jak zrychlit metabolizmus.) Ale pamatuji si, že Erik přísahal na RICOH GR III (ale fotil Leicou), nastavený  na clonu f8, čas 1/250 a automatické ISO. Aby nešuměl, vypomáhal si podle okolností bleskem. Jeho fotky jsou syrové a velmi kontrastní.

Matt Stuart - https://www.mattstuart.com/ je asi ten nejopravdovější současný pouliční fotograf. On ulici nefotí, on tím fotografováním žije! Pro Matta je nejdůležitější pohotovost, takové pionýrské "Vždy připraven!" Proto má trvale nastavenou prioritu času na 1/1000 sec. Aby udržel šum na uzdě, nastavuje ISO na 800. Clonu volí podle množství světla. I Matt fotí Leicou. Jeho fotky jsou neobyčejně vtipné až absurdní.

A teď si to shrneme: 

Všichni tři fotí Leicou. A to proto, že je malá, lehká a hlavně spolehlivá. (A taky, že jsou za vodou a na ceně jim nesejde). Ještě menší a navíc cenově dostupnější je zmiňovaný Ricoh GRIII. Netrapte se, jestli máte úplně jinou značku. Pokud si půjčíte Alexovu Leicu a on vaše “jánevímcomáte”, kdo myslíte, že udělá lepší fotku? Takže na foťáku nezáleží, stačí, aby byl malý, lehký a hlavně, abyste se vyznali v jeho menu.

Každý z nich používá jiné nastavení. A každý z nich fotí jiné fotky. Nelamte si nad tím hlavu. Raději se zeptejte sami sebe, jak chcete, aby vypadaly vaše fotky. A podle toho zvolte nastavení. Nevíte jak? Tak to si budete muset zopakovat expoziční trojúhelník.

Alfou a omegou úplně každé fotky je totiž nastavení clony, času a citlivosti. Variací těchhle tří hodnot je nespočet a z každé vám vyjde trochu jiná fotka. Vy jen musíte vědět, co vlastně chcete!

Až odtud budete odcházet, vysvětlete to taky těm vousáčům. A vyřiďte jim, ať se staví za týden, budeme vyvracet další mýtus, a to, že pouliční fotografie je jen ta z ulice. Mimochodem, neznáte nějaký solidní Barber shop?