když odcházejí legendy

odchází s nimi i kousek naší duše. Nevím jak vás, ale mě vždycky strašně sebralo, když umřel další herec ze Sedmi statečných. Plakala jsem i pro Calveru. A letos na konci listopadu odešly také dvě legendy fotografie - Larry Fink a Elliott Erwitt.

Larry Fink se narodil v roce 1941 v Brooklynu. Pokud si ho budete hledat na Wikipedii, zadejte k jeho jménu ještě fotograf, jinak vám vyjede jeho jmenovec - finanční magnát. Určitě si na internetu najděte jeho nejznámější dílo - sérii fotografií "Social Graces", v níž konfrontuje život newyorské smetánky se životem pensylvánských dělníků. Byl velmi skromný, jak dokládá jeho výrok z jednoho z posledních rozhovorů, jež poskytl :

"Jsem jen člověk, víte, chci říct, že mám určitý talent a pověst, ale jsem jen člověk. Jsem jako vy. Prostě jsme tady, jen tudy procházíme." 

Nevím, jestli se Larry potkal v New Yorku s Elliottem Erwittem, který se narodil v roce 1928 v Paříži a do New Yorku se s rodiči přestěhoval v roce 1939. Opravdu jsem o tom nenašla žádnou zmínku. Ale určitě o sobě věděli a navzájem se respektovali. 

Elliotta Erwitta jsem vždycky milovala a moc ráda jsem se vracela k jeho fotografiím. Taky jsem o něm už psala článek tady na Otevřené cloně - mám ráda vtipné situace. V tom článku najdete i odkaz na jeho nejlepší práce v Agentuře Magnum. A jaké poselství  nám nechal Elliott Erwitt? 

"Pro mě je fotografie uměním pozorování. Zjistil jsem, že to má jen málo společného s věcmi, které vidíte, ale všechno souvisí se způsobem, jakým je vidíte."

Je advent, čas vzpomínání. Vzpomeňte si i na tyhle legendy a prohlédněte si pár jejich fotek. A když už v tom budete, vzpomeňte si i na Calveru! Eli Wallach. Pamatujete? 

předchozí článek - rozhodující okamžik?

následující článek - životní téma

PS Promiňte tuhle nostalgickou vsuvku. Na tu slíbenou výstavu v Malaze vás pozvu příští týden.