lucia, libuše a meryl
3 ženská jména, 3 fotografky, 3 osudy a 3 životní postoje...
Minulý víkend jsem měla příležitost poznat blíže tři fotografky. Pochopitelně ne osobně, ale prostřednictvím jejich tvorby.
První z nich je Lucia Moholy, jejíž retrospektivní výstavu Exposures v pražské Kunsthalle jsem shlédla na poslední chvíli - výstava totiž skončila v pondělí 28.10.2024. Pokud jste ji nestihli navštívit, máte smůlu. Byla to totiž Výstava s velkým "V" a smekám klobouk před týmem kurátorů, jenž ji sestavil. Podařilo se jim vytvořit opravdu podrobný a plastický profesní i lidský portrét dlouho opomíjené umělkyně a prezentovat velmi zajímavý osud silné a schopné ženy.
Podobný osud má i Libuše Jarcovjáková. Její retrospektivní výstavu navštívit stihnete - pořádá ji NG Praha ve Veletržním paláci. Já jsem ji viděla hned následujícího dne a nabídlo se mi srovnání. Zatímco Lucia prchala před nacisty z Berlína, Libuše utíkala do Západního Berlína před komunisty. Stejně jako Lucia, i Libuše čekala na své "objevení" dlouhou řadu let. Obě si celý život psaly deník a obě sice měly hodně přátel a různé partnerské vztahy, ale také trpěly osaměním a vytržením ze svého domova. Přesto fotografie Lucie Moholy, alespoň pro mě, přinášejí harmonii a krásu a respektují jisté etické hodnoty. Naopak některé obrazy Libuše Jarcovjákové ve mně vyvolávají pocit smutku, zmaru a deprese. Navíc, co se etiky fotografování týká, ( opět zdůrazňuji, že pro mě), její fotografie často daleko překračují hranice toho, co bych sama fotila nebo k čemu bych svolila, aby bylo zveřejněno. Ale přesto je její retrospektiva silným zážitkem a každý si tam určitě tu "svou" fotku najde. Pro mě to byla paradoxně jedna z mála barevných - lidé hrající vpodvečer volejbal na pláži. Za mě majstrštyk!
Ale protože ve mně pesimistický pocit přetrvával, a to já nemám ráda, spravila jsem si chuť prohlížením webu newyorské fotografky Meryl Meisler. Její pouliční fotografie jsou vtipné, její knihy početné a její videa o street fotografii zajímavá. Otevřená clona by si mohla myslet, že to Meryl měla v životě oproti Lucii i Libuši mnohem jednodušší. Ale to jsou tvrzení, s nimiž je třeba zacházet velmi opatrně. Co my víme? Možná, až tu někdy někdo uspořádá retrospektivní výstavu i Meryl, dozvíme se šokující věci.