míň je víc

"Všechno, co jsem kdy měl, jsi mi vyhodila !!!", křičel na mě můj rozčilený muž pár let po svatbě, kdy na sebe prudce narazily naše protichůdné názory, co se krámů a veteše týče. Vytočilo ho, že jsem zlikvidovala jeho kostkované sako z gymplu, jež léta nenošené spočívalo na dně starého kufru v komoře. Tyhle rozepře kořenily náš vztah docela dlouho, a završila to likvidace plechového cvrnkacího stolního fotbálku, kdy jsem se, podle vyvolané reakce, dopustila minimálně hrdelního zločinu. Pak se to, jako všechno v dlouhotrvajícím manželství, utřepalo.

Z výše uvedeného vyplývá, že jsem spíše minimalista a zatímco vlastnictví zbytečných věcí mě rozčiluje, poloprázdná skříň mě naopak naplňuje takřka zenovým pocitem klidu. Mohlo by se tedy zdát, že se mi vyhnul všemi fotografy obávaný syndrom hromadění techniky, neboli Gear Acquisition Syndrome. Ale není to tak úplně pravda.

Nikdy jsem sice nedosáhla kvalit některých svých známých kolegů, kteří na svém profilu neopomenou uvést seznam o několika desítkách položek, nadepsaný hrdě My Gear. Ale ten pocit, že ta nejlepší fotka, kterou jsem zatím nevyfotila, bude nadosah s jiným objektivem, který tím pádem nutně potřebuji, tak ten pocit znám velice dobře.

Jestli jste mě zatím v ničem neposlechli, i když se vám snažím radit upřímně, co nejlépe a nezištně - teď mě ve vlastním zájmu fakt poslechněte. Nové vybavení ze vás nevyfotí lepší fotky. Nové vybavení za vás nevyfotí lepší fotky. Nové vybavení za vás nevyfotí lepší fotky. Chápete?

Před několika roky jsem měla jedno tělo fotoaparátu a k němu šest objektivů, tři stativy, poměrně slušnou sbírku neutrálních filtrů, dva foto batohy a jednu foto tašku "do města". Stabilně jsem používala jedno tělo fotoaparátu, jeden pevný širokoúhlý objektiv a jeden malý foto batoh. Jednoduchými počty mi vychází, že se mi ve skříni prášilo na deset dosti drahých zařízení plus celou tu zbytečnou sadu filtrů. Naštěstí nepoužívám blesky, světla a difuzéry, to by všechno jen zhoršilo.

A víte, kdy jsem byla nejšťastnější? Když jsem všechny ty nepoužívané objektivy a filtry zabalila do krabice a prodala. Vyměnila jsem je za fešáka Quida, což je kompakt, takže pokušení vyměnit objektiv mi fakt nehrozilo. 

A víte, kdy jsem se objektivně nejvíc zlepšila ve fotografování? Bingo! Za těch pár let, kdy jsem používala jen ten kompakt a ohniskové vzdálenosti měnila vlastníma nohama...