o projektech
Můj táta byl projektant a rád a často říkával, že je projektant, protože projektá pracovní dobu. Vzhledem k tomu, že za totáče takhle projektávali prakticky všichni, vypadalo to, že jen projektanti to mají oficiálně posvěcené.
Já mám ale teď na mysli projekty fotografické. Projekty jsou takové biče, jež na sebe upletli fotografové, aby se donutili konečně vstát a jít sakra něco dělat. Je velmi vágní, říct si, že půjdu fotit "ulici". Je to tak vágní, že ani nestojí za to, zvednout zadek z křesla a naformátovat si kartu ve foťáku.
Pokud se ovšem váš projekt jmenuje například "psí oblečky", "kuriózní dámské kabelky" nebo "plešatí pánové v žaketu", je to tak konkrétní a tak burcující, že se už ráno těšíte, až vyrazíte a možná, možná že už dnes na vás v ulicích čeká holohlavý muž oděný žaketem. Čím víc je výskyt předmětu vašeho projektu v ulicích nepravděpodobnější, tím víc jste puzení jej hledat, najít a umístit do své sbírky.
Je-li daný předmět velmi konkrétní, může vaše série vznikat roky, V tom případě si musíte udržovat pořádek v kolekcích a svou sbírku držet na jednom místě, její kopii na druhém místě a žádnou z nich nepřesouvat a hlavně NIC nemazat! Ten, komu někdy ulétl v průvanu modrý Mauricius, ví !
Jsou ovšem i projekty krátkodobé, tak krátkodobé, že vám zaberou třeba jen dvě tři hodinky. Cestou na třídenní výlet do Porta jsme na devět hodin uvízli v transitu milánského letiště. A tam vznikl můj mini projekt "letiště". V euforické náladě jsem pořídila sadu docela povedených fotografií, jež mi připadaly optimistické. Cesta z onoho výletu zpět domů se ovšem protáhla na celé dva dny, byli jsme internováni postupně na dalších letištích a chuť na focení mě přešla. Byl to pro mě stejně traumatický zážitek jako pro Ignáciuse J. Reillyho cesta autobusem z New Orleans do Baton Rouge . (Vy jste nečetli Spolčení hlupců? Veliká chyba!)
Moje hlava se s tímto traumatem vyrovnala po svém a dala vzniknout poměrně depresivnímu textu, jímž jsem doprovodila ty původně optimistické fotografie. Celé jsem to uspořádala do fotoknihy, nazvané velmi nápaditě Letiště. Zajímavé i pro mě na tom je, že můžete textem napovědět divákovi, jak na něho má fotografie působit. Takže pokud s sebou chcete nechat lehounce manipulovat, kniha je zdarma ke stažení a k prohlédnutí zde - knihy. A když už tam budete, můžete si prohlédnout i moje nové Portfolio 2022.