tady a teď
Před týdnem se mi stala taková věc - za krkem se mi usadila sedmdesátka. Pochopitelně si říkám, že je to jen číslo. A doufám, že desetinásobně šťastnější než nějaká obyčejná sedmička.
Trochu odbočím na oslí můstek. Ti z vás, kdo mají ve svém životě jako společníka jedno nebo více zvířat, mi potvrdí, že není zvíře jako zvíře. Jistě, máte je rádi, staráte se o jejich blaho a stojíte o jejich přátelství. Ovšem možná jen jednou za život potkáte ani ne tak zvíře, jako spíš parťáka, kámoše, bytost, která je na světě snad jen kvůli vám. Já tomu říkám karmické zvíře. Od prvního pohledu poznáte, že máte tu čest s někým, kdo už tu byl - se starou duší.
Když se čas naplní a vy své karmické zvíře ztratíte, zákonitě začnete přemýšlet o tom, jaké mělo vaše setkání smysl. A jestli náhodou nemělo i nějaký vyšší smysl. Jestli vám, zatraceně, nemělo něco dojít!
Moje karmická kočka před nedávnem odešla. A já jsem začala pátrat po smyslu našeho setkání. Shodou okolností jsem narazila na článek, v němž jeho autorka radila, jak míň čumět do mobilu, ale zato víc číst. Jedním z jejích triků byl i poslech audioknih. Zalíbilo se mi to a tak jsem si nainstalovala jednu doporučovanou poslechovou aplikaci a stáhla jsem si svou první audioknihu. Byla to ta, již mi hned na začátku nabídli a vlastně mě ani nepřekvapil její název - "Dalajlámova kočka." Normálně bych takový titul ignorovala, ale nekupte to, když jste žili s karmickou kočkou!
Každý večer jsem se přístupnou metodou nořila do základů budhismu. Když jsem knihu doposlouchala, objevila jsem na dovolené v tamní knihovně druhý díl. Náhoda? Možná. Momentálně poslouchám 4.díl a řeknu vám - bohatě by stačily ty první tři. Pokud by vás myšlenka budhismu vážně zaujala, sáhněte po dočtení 3.dílu raději po něčem serióznějším. Co třeba sám Dalajláma bez kočky?
Mně osobně stačilo dojít k poznání, že život Dalajlámovy kočky je mnohem lepší, než například té Schrödingerovy. Ta žije v krabici a v trvalé nejistotě - "jsem právě teď živá nebo mrtvá?". Dalajlámova a všechny ostatní kočky na světě jsou si jisty, že v přítomném okamžiku žijí, a to bez ohledu na okolnosti!
A nyní můžeme opustit ten oslí můstek. Jak už jsem předeslala, jelikož mám sedmdesátku na krku, řekla jsem si, že je fakt pět minut po dvanácté, naučit se žít jako kočka - tady a teď. Nehrabat se v tom, co jsem kdy udělala blbě a proč a nepřemýšlet, jak stejnou blbost neopakovat v budoucnosti
Otevřená clona předpokládá, že se obáváte, že to tady odteď bude samá mantra, karma nebo prána. Že se ze mě stane druhý František Drtikol. Buďte v klidu, já jsem si z toho všeho opravdu vzala jen ponaučení, soustředit se na přítomný okamžik. Což je, přesně vzato, také podstata fotografie:
"Práce každého fotografa je do značné míry o koncentraci. Jednou z nejlepších věcí na fotografování je pro mě to, že vás nutí být v přítomném okamžiku. Nemůžete myslet na minulost a budoucnost."
Mark Power