velký špatný

Když o prázdninách trávím moře času s dětmi svých dětí, omládnu. Ne, že by to na mně bylo vidět. Spíš slyšet. Ochotně přejímám všechny jejich hlášky, protože je to mega hustý.  Takže když jsem si přečetla letošní pravidla používání amatérských fotoaparátů na festivalu Colours of Ostrava, řekla jsem si, že je to velký špatný.

Na "Coloursy" chodím ráda už dlouhou řadu let. A poslední roky jsem sebou mívala foťák. Fotky z festivalu měly vždycky super atmosféru. A navíc tam v podvečer bylo nádherné světlo. A když pršelo, lidi nosili pláštěnky a tančili v dešti bosí. Byly tam líbačky a radost, euforie a kupa prazvláštních lidí.

Ještě před rokem bylo kritériem pro vpuštění fotoaparátu do areálu pouze to, aby tento neměl výměnný objektiv. Letos už nesměl objektiv vyčnívat a foťák nesměl mít sáňky pro blesk. I když jste sebou žádný blesk neměli... Takže to pro mě bylo vážně velký špatný, protože takovej foťák já nemám.

Každý normální člověk v tuhle chvíli řekne : "No a co, tak foť mobilem." To mě pochopitelně taky napadlo, vyzkoušela jsem to, ale jen jsem si potvrdila, co vím už dávno - s mobilem to prostě neumím. Možná i proto, že prakticky pořád fotím na šířku a mobil vás tak nějak nutí, brát to na výšku.

A tak jsem se k tomu postavila jinak. Poprosila jsem celou rodinu, ať všichni fotí na mobil a ty nejlepší fotky mi posílají. Nevláčela jsem batoh a foťák na krku, nepolévala jsem se pivem při současném ladění kompozice v hledáčku, užila jsem si každou kapelu, dokonce jsem i náznakem tančila! Soustředila jsem se jen na to, že je mi fajn, nemám starosti a užívám si čas se svou rodinou. A ty profíky s teleobjektivy pod pódiem, schvácený a zpocený, ty jsem litovala, místo abych jim záviděla.

Žádnou uměleckou fotografii jsem nepořídila, ale zato se mi do fotoknihy sešla spousta super fotek, a já jsem dokonce na většině z nich, a vypadám na nich velice spokojeně.

Takže to nakonec vlastně bylo mega dobrý !